O knize: 2016 / "Myslím, že dokážu uhodnout, co nám chtějí starověké zvonkohry, naše stará dobrá teta, sdělit tímto rozporem . Protože jsou vídeňským symbolem, cítí vnitřní potřebu stát se vídeňským symptomem. A neukazují nám čas hodiny, která přišla, ale čas obecně, čas jako takový. Představují ztělesnění nesouladu, demonstrují upozornění a jeho omyl, nařízení a jeho neproveditelnost, sdělení a jeho vyvrácení. Zdá se, že nám říkají: „Ve Vídni bychom neměli brát nic příliš vážně. Uvidíte – všechno dopadne úplně jinak…»»